... a to je fakt, kterej platí odnepaměti. Bojí se hlavně proto, že si myslí, že budou někam muset odejít a všichni víme, jak je nepříjemný se někam stěhovat - zvlášť když nevíme, kde to daný "někam" bude. A v tom to je: nejistota.
Kdysi mi v nemocnici dělali obstřik páteře. Pamatuju si to jako dneska: ležím na takovým tom lehátku na sále, svítí na mě lampa, mám hrdlo namazaný takovou tou dezinfekční hnědou vodou, která vypadá jako vymočený vajgly cigaret, a z příšeří přichází doktor s injekční stříkačkou, na který má nasazenou TÁÁÁÁKHLE dlouhou jehlu. Málem jsem se hrůzou podělal a částečně mě uklidnilo akorát to, že neměl na plášti jmenovku MENGELE. (Ale jenom částečně.) No, nakonec to všechno dopadlo dobře, ale to, co mě na celý situaci děsilo nejvíc, bylo to, že jsem neměl nejmenší ponětí, co se bude dít a co se chystá, kam mi to píchne a co mám čekat, že se stane.
A se smrtí je to úplně stejný. Nikdo živej neví, co se bude dít a ti, co už živí nejsou, nám to neřeknou. Takže se lidi bojí. Je to do jistý míry pochopitelný, toseví, ale mám pocit, že se lidi postupem dějin bojí čím dál víc. O civilizaci se totiž dá určitě říct spousta dobrejch věcí, ale pravda je taková, že jsme si odvykli koukat smrti do očí. Kdysi se s ní člověk potkával skoro pořád a byl zvyklej na to, že čas od času člověk nebo zvíře v jeho okolí vypustil duši. Je to normální, ne? Koloběh života, ne? Člověk viděl, jak se lidi rodí a viděl, jak umírají. Bylo to úplně stejný jako s úrodou - zaselo se, sklidilo se. A domácí zvířata se taky vypiplávaly, aby je pak lidi mohli sežrat. Když mi bylo osm let a šel jsem se podívat, jak strejda v Moravskejch Budějovicích kroutí krkem holoubatům, který byly v neděli na oběd, tak mě babička seřezala jako žito - a já vůbec netušil, proč vlastně.
Pointa? Myslím si, že na základě toho všeho měli lidi kdysi daleko lepší pojem o tom, jakou má život hodnotu. A dokázali si to, co jim život položil na talíř, daleko líp vychutnat. Protože když víte, jak rychle můžete přijít o to, co máte, a víte, že to kdykoli může bejt horší, hned se na to díváte jinak.
Lidi se bojí smrti. Kdyby se tolik nebáli, třeba by si víc vážili života.
Žádné komentáře:
Okomentovat